Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svátky klidu a pohody, pche….

 

Způsob, jakým slavíme vánoce, je trendem řekněme posledních 100 let.Je to komerční akce a s původním smyslem vánoc má málo společného. Místo abychom využili dny volna a setkávali se s přáteli, odpočinuli si od práce nebo od školy, zběsile nakupujeme mraky dárků, které často víc než udělají radost, nastolí otázku : “ Kam ten krám dám ? “. Z minulých vánoc se nám po bytě válejí věci, pro které nemáme místo, ale vyhodit je také nemůžeme, abychom nemuseli poslouchat tchýni, až se u nás staví : “ Kam jste dali ten bytelnej kilovej hmoždíř , který jsem pracně sháněla na poslední vánoce ? ”.
Tyto svátky jsou také dny všech obchodníků. Každý obchůdek, stánek, ale i velký supermarket vyndajá ze skladu a opráší vánoční výzdobu, která vypadá stejně jako před dvaceti lety, kdy jí koupily za bony v tuzexu. Možná té výzdoby nebylo tehdy tolik, ale kýčovitost, křiklavé barvy se nezměnily vůbec. To, že někteří prodejci výzdobu vytáhnou už s prvním padajícím listím, jen vypovídá o jejich hlavním cíli, ovlivnit nás co nejvíc, abychom také co nejvíc nakupovali, než o jejich společenském cítění, vytvořit co nejpříjemnější vánoční atmosféru.
 Ale jsou to přece svátky míru, klidu,upřímnosti. Všichni by se měli mít rádi a neubližovat. Škoda, že jsme tak sobečtí a tuto přívětivost vztahujeme jen na lidi. Jde přece hlavně o nás, aby jsme si užily vánoce, tak jak mají být. 24. si spapat kapříka, a posedět u stromku. To, že jsme vybili, vykuchali a upekli stovky tisíc kaprů, podřezali kolem milionu smrků, jedlí, borovic už je jedno a k vánocům to patří. Nechápu, že nejsme schopni vidět, co se děje během těchto svátků za divné věci, ale možná za to může takzvaná vůně vánoc. Když to analyzujeme čistou hlavou co by to mohlo být napadlo mě, že vůně vánoc se skládá z několika složek a ty možná způsobují šílenou vánoční horečku, které podléháme každý rok. Hlavním prvkem, který nás ovlivňuje asi nejvíc, jsou aerosoly, které se hodiny uvolňují z hořících svíček(nikdo neví, co do toho dávají za chemii), dál přepálený tuk uvolňující se z smažených řízků a podobných výživných jídel, dále z trouby se linoucí vůně pečeného cukroví, které nenechají naše chuťové buňky ani chvíli na pokoji, a také omamná vůně stromečku. Všechny tyto, věci které během roku sice také prožíváme, ale o vánocích se zvýšenou koncentrací, nás ovlivňují asi takovým způsobem, že si pak neuvědomujeme, co se kolem nás děje a jen se mile usmíváme na ostatní čichače.
Někdo my řekněte co je na tom tak krásného, utratit tisíce korun za blbosti, které pak nevíme kam dát. Zabíjet, kácet, přetvařovat se a usmívat se, jen abychom toho o vánocích co nejvíc prodali? Přátelští, dělat radost druhým a pomáhat, bychom si měli celý rok a ne se na to připravovat už od podzimu, jak budu tenhle rok o vánocích příjemný a po svátcích s plnou pusou cukroví a s pěti kilo na váze navíc si řekneme, že se mi to zas moc nepovedlo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář