Jdi na obsah Jdi na menu
 



The Demolition man, vize blízká realitě!


Prohlížím si elektronickou poštu, účet mám u googlu, neboli Gmail. V poslední době velmi popularní provozovatel. Mimo jiné jsem dostal od Gmailu upozornění, že email na mnou odesílanou adresu nebyl doručen, server neměl žádnou odezvu. Není se čemu divit, když stránky školy na kterou jsem se hlásil, už nefungují asi mesic a do telefonu mě neustále krmí divnými výmluvami, proč mi ještě neposlali smlouvu. Parchanti, shrábli poplatek (1000kč) za přihlášku a pomalu se balej z povrchu zemského a prostoru internetového. Ale to počká, zkusím si je podat později. O tom jsem mluvit ale nechtěl. Jak tak koukám na zprávu od gmailu, roztěkanýma očima zabrousim na pravou stranu zobrazení mailu, kde se nacházejí různé reklamy a odkazy, nabídky bytů, úvěry, hypotéky, nabídky ke studiu a další. Najednou, jak by mě někdo nakop. Dyť tohle všechno teď rešim. Další kop, koukám jsou to sponzorované odkazy google. Nákop s rozběhem, o tomhle sem přece četl. Google využivá data z jeho vyhledavače, posbírané jeho googlebotem, který registruje co hledáte a pak vám v tom stylu servíruje pod nos to, co by vás na základě těchto informací mohlo zajíimat. Známá věc, žádná tajnost. Když o tom čtete článek v Reflexu či Respektu a že jich už bylo hodně, řeknete si asi, to není špatný. Absolutně precizně mířená reklama z ověřených dat, která vás vzásadě nemůže minout. Nedivím se reklamním agenturám, které tvoří reklamu pro televizi, radio a na billborady, že brečí nad učinností jejich reklam. Když pan Google spočítá pár údajů, propojí to s nabidkou inzeretnů a nemusí utrácet za kreativce, kteři si teď hodí deku na hranu, aby nemohla zvonit. Musim říct, že první dojem po propojení mezi neurony, které už na sebe museli dělat bůhví jak dlouho pošklebky, byl trochu paranoidní. Sakra kdo mě to vlastně sleduje? Sleduje mě vůbec někdo? Ne. Je to jen chytrý algoritmus, který pročesává miliony ipadres po celém světě. Je to tak trochu scify, které přeslo velmi rychle a hlavně nenápadně do reality a málo kdo si toho všimnul. Touto anabází se mi připomenul film z roku 1993, tedy doba, kdy byl internet v plenkách a jeho využitelnost v budoucnosti musela být asi tak zajímavá jako pro ženu fotbalový míč. Film Demolition man, kde byla kontrola společnosti provozovaná stroji na ulicích, jež udělovaly pokuty za přestupky proti morálce, bezpečnosti, práva, ale i za sprosté slovo. Společnost tam byla vyobrazena jako stádo ovcí, které už nepotřebovalo ani policii, která by hlídala jakésy hodnoty, jako v době naší. Naopak byly rádi za bezpečnost a tim vytvořenou „svobou“, kterou ale zaplatili ztrátou soukromí. Je tam jakási podobnost a klobouk dolů před panem režisérem a spisovatelem námětu za odvážný vizionařský pokus. Který se sice netrefil do středu, ale terč trefil správný. Věřme v to, že sociální sítě, vyhledavače a podobné servry, nepřeválcuje moc pěněz. A nestane se, že ochrana osobních údajů se změní na ochranu konzumních potřeb, ipadresa na vaší doručovací adresu a elektronické bankovnictví jako plnitel tužeb. Aby jsme náhodou, až budeme jednou brouzdat internetem a koukat po nabídce ledniček, nebyli překvapení zvonkem. Před domem auto DHL s nápadně velkým balíkem, vyloženým u vašich dveří mužem s papírem v ruce, připraveným k vašemu podpisu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář